Úvod Produkty a služby Reference Kontakty

Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury

Zákon č. 59/2010 Sb.


V souvislosti s potřebou řešení problematiky ochrany kritické infrastruktury na národní úrovni a implementací příslušné evropské legislativy1 do českého právního prostředí byl v roce 2010 zákonem č. 430/2010 Sb. novelizován zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů.

Tato novela mimo jiné upravuje postup při určování prvků kritické národní a evropské infrastruktury a vymezuje povinnosti jejich provozovatelů, tedy subjektů kritické infrastruktury2. Mezi tyto povinnosti patří i zpracování plánů krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury.

Subjekt kritické infrastruktury je povinen vypracovat plán krizové připravenosti do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastruktury určen. V plánu krizové připravenosti SKI jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu.

 

Účelem plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury je zejména:

  • identifikovat možné zdroje rizik,  

  • analyzovat možná ohrožení a jejich dopad na funkci prvků kritické infrastruktury,  

  • popsat a zhodnotit stávající bezpečnostní opatření na ochranu kritické infrastruktury, včetně návrhu na jejich doplnění, optimalizaci a stanovení priorit v této oblasti,  

  • stanovit scénáře a postupy pro řešení mimořádných událostí a krizových situací k ochraně funkce prvku kritické infrastruktury.  

S výše uvedenou problematikou souvisí následující činnosti a služby

  • zpracování příslušných analýz, nezbytných pro zpracování plánu krizové připravenosti,  

  • komplexní zpracování plánu krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury podle NV č. 462/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  

  • součinnost při zajištění implementace opatření na ochranu kritické infrastruktury do systému řízení rizik v organizaci,  

  • součinnost při ověřování funkčnosti plánu a při jeho aktualizaci,  

  • součinnost při jednání s příslušnými orgány krizového řízení ohledně zaměření a rozsahu zpracování plánu a dalších souvisejících záležitostí 3.  

Způsob zpracování plánu krizové připravenosti lze modifikovat a přizpůsobit konkrétním potřebám subjektu kritické infrastruktury, specifikům daného odvětví nebo oblasti kritické infrastruktury. Vlastní plán je zpracován na základě analýzy a hodnocení rizik a expertního posouzení stávající úrovně bezpečnostních opatření. V případě potřeby je zpracován návrh na jejich případné doplnění a optimalizaci, včetně stanovení priorit.


1 směrnice Rady Evropské unie č. 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu (transpozice do 12. ledna 2011)  

2 subjektem kritické infrastruktury je provozovatel prvků kritické infrastruktury, který je zveřejněn v usnesení vlády, je určen ústředním správním úřadem nebo výzvou příslušného orgánu krizového řízení. Za subjekty kritické infrastruktury mohou být určeny nejen provozovatelé kritické infrastruktury v odvětví energie a dopravy, ale také řada dalších odvětví průmyslu, služeb a veřejné správy  

3 § 18 NV č. 431/2010